Na obranu anarchismu: Proč se nás tak bojí?

photo_2016-08-02_20-31-39Co je na anarchistických názorech tak nebezpečného, že státní moc musí vynakládat takové úsilí, aby je umlčela?

Proč nám musí špiclovat naše soukromé e-maily, textové zprávy, sociální sítě, poštovní zásilky a odposlouchávat naše telefonní hovory? Proč musí do našich řad nasazovat policejní agenty? Proč na nás musí mít armádu tajných policistů? Proč na naše akce musí nasazovat početné policejní síly ozbrojené od hlavy k patě, aby demonstrovali svoji převahu silou a zastrašili nás? Nejlépe tak, abychom za hradbou policejních štítů, nebyli vidět a zůstali izolovaní od zbytku veřejnosti! Proč nás stát musí štvát po přestupkových komisích a soudech? Proč nás musí zavírat do vazebních věznic a zacházet s námi jako s těma nejtěžšími zločinci? Proč nás musí manipulacemi a nepravdami vykreslovat v médiích jako živly nebezpečné společnosti, násilníky a teroristy? Proč jim tolik záleží na tom, aby se nás obyčejní lidé báli a stranili se našeho hnutí?

Co je tak společnosti nebezpečného na prosazování myšlenky rovnosti mezi lidmi, svobod a stejných práv pro všechny bez rozdílu? Pro koho jsou anarchisté hrozbou? Pro ty nahoře, nebo ty dole – obyčejné chudé pracující, nezaměstnané, studenty a další, z jejíž řad vycházíme, se stejnými starostmi a naštvaností vůči těm, co nám vládnout a vyjebávají s námi v práci!

Co je nebezpečné na myšlence solidarity a vzájemné pomoci, na myšlence, abychom vzájemně spolupracovali a pomáhali si jako bratři a sestry, namísto abychom se nechali štvát proti sobě?
Co je nebezpečného na myšlence, aby lidé nestáli pasivně se založenýma rukama, ale naopak se snažili bránit kolektivní cestou svá práva a potřeby, nespoléhali se na vůdce ani politické strany, ale jednali raději sami, jako jediní k tomu povolaní?

Co je nebezpečného na myšlence, že má každý právo na důstojnou práci beze strachu jestli o ní zítra nepřijde? Co je tak nebezpečného na vizi, že by každý svobodně pracoval, rozhodoval o svém pracovišti bez šéfů a z práce, kterou vykonal si mohl důstojně žít a zabezpečit rodinu?

Co je nebezpečného na myšlence, že jsme schopni o svém životě a chodu společnosti rozhodovat sami bez prostředníků a samozvanců, že není potřeba politiků ani politických stran, kteří na nás stejně kašlou? Co je tak špatného, že místo pouhého nadávání na politiky a vládu, přicházíme s životaschopným řešením, jak tuto společenskou krizi vyřešit?

Není pravým důvodem naší údajné nebezpečnosti skutečnost, že děsíme politické představitele a naše chlebodárce? Mají strach o svá koryta, své zisky a luxusní život, který žijí na úkor nás všech! Bojí se dne, kdy společnost prozře, a lidi zjistí, že je nepotřebují k šťastnému životu! Proto se nás všemožně snaží umlčet a zdiskreditovat!

Milujeme život a chceme žít! Můžeme být poraženi, nikoliv však podmaněni! Můžou uvěznit naše těla, ale ne naší svobodnou mysl! Zažeň strach a síla se dostaví sama se sebou! Neboj se rozšířit naše řady, nemají tolik vězení, aby nás mohli umlčet všechny! Naše sny se stanou skutečností! Začněme snít společně a proměňme je v realitu!

Nebudeme mlčet! Budeme křičet a ty můžeš s námi: Volnost, rovnost, bratrství a anarchie!

SAF – Severočeská anarchistická federace

Co chceme??

freedom-23410593Severočeská anarchistická federace si klade za cíl sdružovat místní skupiny v jednotlivých městech severních Čech a jednotlivce, kteří se hlásí k anarchistickým myšlenkám. SAF je nehierarchický kolektiv sdružující pracující, nezaměstnané a studenty na anarchistických zásadách.

Nemámě žádné vůdce, všechna rozhodnutí jsou přijímána všemi členy, případné funkce jsou volitelné a kdykoli odvolatelné zdola. Rozhodování o chodu naší federace probíhá na schůzích, sjezdech či prostřednictvím referend.

SAF usiluje o vytvoření svobodné bezstátní a beztřídní společnosti založené na územní a výrobní samosprávě, federalismu, rovnosti, solidaritě a sociální spravedlnosti. Společnosti, kterou budeme spravovat my samotní
– obyčejní lidí – bez politiků a šéfů. Chceme rozhodovat sami o svých životech, nepotřebujeme k tomu zástupce, kteří nás pokaždé podvedou. Chceme svobodně pracovat a ne se nechat buzerovat šéfy a dostávat almužny na výplatních páskách.

Chceme důstojně žít, ne jen přežívat!

Začneme snít nahlas a vlastními činy, i kdyby to měly být malé krůčky

460_0___30_0_0_0_0_0_feira_anarquista_peqSeveročeská anarchistická federace má za cíl stát se organizační a koordinační platformou pro všechny severočeské anarchisty/ky a antiuatoritáře/ky a spojit je v jednu sílu. Cílem je dát našemu hnutí organizovanou podobu a tím pomoci jeho rozvoji a růstu v budoucnu. Chceme spojovat všechny severočeské anarchisty a antiautoritáře v jeden organismus, protože sledujeme stejný cíl – dosažení anarchistické společnosti.
Uskutečnění anarchistické společnosti je náš dlouhodobý cíl, jsme si dobře vědomi, že to není krátká ani snadná cesta, přesto jsme na ní vykročili.
Soukromý kapitalismus ani státní socialismus jsme si sami nevybrali a nestojíme o něj ani v nejmenším, kráčíme vlastní cestou emancipace a sociální spravedlnosti pro každého z nás. Autoritářská politická hnutí se diskreditovala a selhala. Anarchismus se tak stává poslední alternativou pro obyčejné lidi.
Našimi krátkodobými cíli jsou: sdružovat severočeské anarchisty a antiautoritáře v jedné organizaci – anarchistické federaci. Vytvořit životaschopný komunikační kanál, který umožní vzájemně komunikovat, spolupracovat, podporovat se, participovat a pracovat na společných akcích, kampaních a projektech. Základním kamenem činnosti anarchistického hnutí dnes je popularizace anarchistických myšlenek mezi co nejširší veřejnost.
Pro tyto účely bude federace vydávat vlastní materiály – letáky, plakáty, samolepky a regionální zpravodaj. Tyto materiály by krom popularizace anarchismu, také reagovaly na regionální problémy a nabízely anarchistickou alternativu řešení. Zároveň se budeme snažit distribuovat anarchistické tiskoviny dalších anarchistických organizací. Prezentovat se webovými stránkami a na sociálních sítích.
K osvětě budou moci sloužit i další veřejné akce – jako přednášky, pouliční výstavy, workshopy, vyvěšování transparentů či filmová promítání/filmové kluby. Pořádání hudebních a sportovních aktivit. Dobrovolnických brigád – solidárních, „sami sobe“, ekologických atd. Pořádání komunitních večeří a podobně.
Pokud to kapacity a možnosti dovolí budování si zázemí – ideálně vlastního nebo propůjčeného – pro pořádání akcí federace. Může na sebe vzít podobu komunitního či informačního centra.
Pokud v regionu propuknou komunitní boje či boje na pracovištích, federace se bude snažit je analyzovat, co možná nejvíce je podporovat a aktivně se do nich zapojovat – vnášet do nich anarchistického ducha. Svým příkladem a aktivitou být inspirací pro ostatní.Když to možnosti federace dovolí organizovat vlastní akce a kampaně, přistupovat k nim tak, že je lepší udělat jednu kampaň pořádně, než desítky a napůl, a nedotáhnout je do konce. Než se pustíme do některé z aktivit, nejdříve si stanovíme její cíle a co od ní očekáváme. Například kampaň zaměřená za bezplatnou městskou hromadnou dopravu nebo třeba solidární sítě, do které se může zapojit každý, jejíž cílem bude řešení nevyplacených mezd či přesčasů, porušování práv zaměstnanců či nájemníků, bránění se exekucím či nuceným vystěhováním, pomoc mladým rodinám a důchodcům atd.
Nedílnou součástí činnosti anarchistické federace je vlastní sebevzdělávání a vnitřní diskuse. V rámci federace se budeme snažit reflektovat domácí a zahraniční dění a boje. Vést diskuse nad formami a podobami našich aktivit a naší činnosti. Prostřednictvím diskusních setkání a přednášek. Starší aktivisté předávají své dosavadní zkušenosti nově příchozím členům, především co se týče organizační praxe. Naopak noví členové přináší nové nápady a pohledy, které nás obohacují a pomáhají reflektovat věci kolem nás.
Anarchismus je alternativou pro obyčejné lidí, jak již bylo napsáno, aby se to stalo skutečností, závisí na každém z nás, na našem rozhodnutí s tím něco udělat a přiložit ruku k dílu. Nedovolme, aby z anarchismu zůstala jen krásná myšlenka v hlavě či na papíře, tak, jak mnoho našich nenaplněných snů a předsevzetí. Jak dobře víte, sami se nezhmotní.
Začněme snít nahlas a vlastními činy, i kdyby to měly být jen malé krůčky.
Severočeská anarchistická federace

Jaká demokracie? Místo tebe rozhoduje vláda zastupující 1% bohatých. Místo státu federaci samospráv obcí

Anarchistická společnost je založena na tom, že je přímo řízena lidmi a lidi mají přímou moc rozhodovat o všech aspektech společnosti. Moc je rozprostřena mezi všechny lidi rovnoměrně a každý, kdo má zájem, se může do rozhodování zapojit. Tato decentralizace moci se po praktické stránce projevuje v samosprávách, které nahrazují statní či jiné hierarchické struktury a umožňují, aby skutečná moc zůstala v rukou lidí. Stát jako takový je nahrazen federací samospráv, nevznikají tak centra moci a možnost jejího zneužití. Federace jako organizační princip umožňuje, aby rozhodování zůstalo dole mezi lidmi a směřovalo zdola nahoru, ne obráceně, jako je tomu v zastupitelské demokracii. Aby společnost uspokojovala potřeby lidí, je nezbytné, aby tato samospráva obsáhla také naše zaměstnání, která mají být plně pod naší kontrolou coby zaměstnanců.

Jednotlivá města o obce budou sdruženy do regionálních federací, které mohou víceméně kopírovat současné okresy či kraje, pokud to bude daným obcím a městům vyhovovat. Federace obcí tak budou moci společně řešit regionální záležitosti, například opravu silnic i vzájemnou spolupráci. Jednotlivé regiony se pak na stejném federalistickém principu sdruží do celonárodní konfederace, aby mohly vzájemně koordinovat společné projekty a záležitosti. Co je ovšem podstatné říci, tyto federalistické struktury nejenže nahradí stát a jeho instituce, ale umožní také, aby vše začalo fungovat, jak má, k potřebě lidí a společnosti. Najednou zjistíme, že silnice nemusí být plné děr a nemocnice v zuboženém stavu, a mohli bychom vesele pokračovat dál ve výčtu věcí, které nefungují, jak mají.

Jaká demokracie? Místo tebe rozhodují politici a radní! Naše alternativa: Obce pod kontrolou všech!

Anarchistické samosprávy nemají nic společného s dnešními samosprávami či zastupitelstvy měst, jak je známe. Jsou to centralistické struktury, založené na tom, že několik zvolených zástupců, tzv. radních, rozhoduje za všechny obyvatele města a lidé mají pramalou šanci se na rozhodování o chodu města reálně podílet. Radní jsou neodvolatelní a rozhodují podle svých zájmů a svého uvážení, a to je pro nás jako anarchisty neakceptovatelné. Naší snahou je, aby si lidé rozhodovali sami, a víme, jak to udělat. Anarchistická samospráva je reprezentovaná shromážděním všech obyvatel daného města. Má na něj přístup každý obyvatel, může předkládat své návrhy, diskutovat a přijímat rozhodnutí. Shromáždění obyvatel se konají pravidelně a podle jejich potřeb, když je potřeba řešit vzniklý problém. V případě potřeby jsou vytvářeny různé rady či pracovní skupiny, zabývající se řešením konkrétních záležitostí, například odpadového hospodářství. Členové těchto rad či pracovních skupin jsou voleni a úkolováni přímo shromážděním obyvatel. Jakákoliv případná funkce je volitelná a kdykoli odvolatelná. Založena je na tzv. imperativním mandátu: zvolený delegát je úkolován shromážděním, tlumočí stanovisko obyvatel města nebo realizuje naplnění úkolů, na nichž se domluvili, v opačném případě je kdykoli odvolatelný. Takový delegát nerozhoduje podle svého uvážení, pouze vykonává rozhodnutí těch, kteří si jej zvolili, a to je zásadní rozdíl oproti parlamentní demokracii, ať už se jedná o radní či poslance. Takové osoby totiž nelze korumpovat, nemají žádnou moc.

Jaká demokracie? Tak si ji zkuste v práci! Naše alternativa: Pracoviště pod kontrolou pracovníků

Svoboda rozhodovat o svých životech by nebyla úplná, pokud by jsme neměli možnost rozhodovat o svém zaměstnání a byly bychom okradeni o plody naší práce. Proto se naše pracoviště stanou vlastnictvím celé společnosti a dostanou do správy těch, kteří v nich vytváří hodnoty na principech rovnosti. Pracoviště spravují zaměstnanci bez šéfů a manegmentu přímo pomocí shromáždění zaměstnanců. Každý ze zaměstnanců má možnost rozhodovat o chodu svého pracoviště. V případě potřeby si ze svých řad zaměstnanci volí rady/pracovní skupiny tvořené volenými a kdykoli odvolatelnými úkolovanými delegáty, kteří zajišťují administrativu či koordinaci práce.
Ve svobodné společnosti založené na autentické rovnosti lidí, není možné, aby mezi lidmi existovaly vztahy námezdní práce. Námezdní práce bude nahrazena svobodnou prací, každý si bude moci zvolit zda bude pracovat individuálně a nebo kolektivně v některém ze samosprávných podniků. Pokud bude chtít někdo pracovat individuálně (jako rolník či například kadeřník) je to jeho svobodné rozhodnutí a nebudu mu v tom bráněno. I jako individualita se může zapojit do fungování rovnostářského hospodářství, v žádném případě však nesmí využívat námezdní práce druhých lidí.