Author: Johny(J)

Anarchistická společnost je založena na tom, že je přímo řízena lidmi a lidi mají přímou moc rozhodovat o všech aspektech společnosti. Moc je rozprostřena mezi všechny lidi rovnoměrně a každý, kdo má zájem, se může do rozhodování zapojit. Tato decentralizace moci se po praktické stránce projevuje v samosprávách, které nahrazují statní či jiné hierarchické struktury a umožňují, aby skutečná moc zůstala v rukou lidí. Stát jako takový je nahrazen federací samospráv, nevznikají tak centra moci a možnost jejího zneužití. Federace jako organizační princip umožňuje, aby rozhodování zůstalo dole mezi lidmi a směřovalo zdola nahoru, ne obráceně, jako je tomu v zastupitelské demokracii. Aby společnost uspokojovala potřeby lidí, je nezbytné, aby tato samospráva obsáhla také naše zaměstnání, která mají být plně pod naší kontrolou coby zaměstnanců.

Jednotlivá města o obce budou sdruženy do regionálních federací, které mohou víceméně kopírovat současné okresy či kraje, pokud to bude daným obcím a městům vyhovovat. Federace obcí tak budou moci společně řešit regionální záležitosti, například opravu silnic i vzájemnou spolupráci. Jednotlivé regiony se pak na stejném federalistickém principu sdruží do celonárodní konfederace, aby mohly vzájemně koordinovat společné projekty a záležitosti. Co je ovšem podstatné říci, tyto federalistické struktury nejenže nahradí stát a jeho instituce, ale umožní také, aby vše začalo fungovat, jak má, k potřebě lidí a společnosti. Najednou zjistíme, že silnice nemusí být plné děr a nemocnice v zuboženém stavu, a mohli bychom vesele pokračovat dál ve výčtu věcí, které nefungují, jak mají.

Anarchistické samosprávy nemají nic společného s dnešními samosprávami či zastupitelstvy měst, jak je známe. Jsou to centralistické struktury, založené na tom, že několik zvolených zástupců, tzv. radních, rozhoduje za všechny obyvatele města a lidé mají pramalou šanci se na rozhodování o chodu města reálně podílet. Radní jsou neodvolatelní a rozhodují podle svých zájmů a svého uvážení, a to je pro nás jako anarchisty neakceptovatelné. Naší snahou je, aby si lidé rozhodovali sami, a víme, jak to udělat. Anarchistická samospráva je reprezentovaná shromážděním všech obyvatel daného města. Má na něj přístup každý obyvatel, může předkládat své návrhy, diskutovat a přijímat rozhodnutí. Shromáždění obyvatel se konají pravidelně a podle jejich potřeb, když je potřeba řešit vzniklý problém. V případě potřeby jsou vytvářeny různé rady či pracovní skupiny, zabývající se řešením konkrétních záležitostí, například odpadového hospodářství. Členové těchto rad či pracovních skupin jsou voleni a úkolováni přímo shromážděním obyvatel. Jakákoliv případná funkce je volitelná a kdykoli odvolatelná. Založena je na tzv. imperativním mandátu: zvolený delegát je úkolován shromážděním, tlumočí stanovisko obyvatel města nebo realizuje naplnění úkolů, na nichž se domluvili, v opačném případě je kdykoli odvolatelný. Takový delegát nerozhoduje podle svého uvážení, pouze vykonává rozhodnutí těch, kteří si jej zvolili, a to je zásadní rozdíl oproti parlamentní demokracii, ať už se jedná o radní či poslance. Takové osoby totiž nelze korumpovat, nemají žádnou moc.

Svoboda rozhodovat o svých životech by nebyla úplná, pokud by jsme neměli možnost rozhodovat o svém zaměstnání a byly bychom okradeni o plody naší práce. Proto se naše pracoviště stanou vlastnictvím celé společnosti a dostanou do správy těch, kteří v nich vytváří hodnoty na principech rovnosti. Pracoviště spravují zaměstnanci bez šéfů a manegmentu přímo pomocí shromáždění zaměstnanců. Každý ze zaměstnanců má možnost rozhodovat o chodu svého pracoviště. V případě potřeby si ze svých řad zaměstnanci volí rady/pracovní skupiny tvořené volenými a kdykoli odvolatelnými úkolovanými delegáty, kteří zajišťují administrativu či koordinaci práce.
Ve svobodné společnosti založené na autentické rovnosti lidí, není možné, aby mezi lidmi existovaly vztahy námezdní práce. Námezdní práce bude nahrazena svobodnou prací, každý si bude moci zvolit zda bude pracovat individuálně a nebo kolektivně v některém ze samosprávných podniků. Pokud bude chtít někdo pracovat individuálně (jako rolník či například kadeřník) je to jeho svobodné rozhodnutí a nebudu mu v tom bráněno. I jako individualita se může zapojit do fungování rovnostářského hospodářství, v žádném případě však nesmí využívat námezdní práce druhých lidí.

Severočeská anarchistická federace si klade za cíl sdružovat místní skupiny v jednotlivých městech severních Čech a jednotlivce, kteří se hlásí k anarchistickým myšlenkám. SAF je nehierarchický kolektiv sdružující pracující, nezaměstnané a studenty na anarchistických zásadách.

Anarchismus pro nás znamená pořádek bez vlády. Našimi základními principy jsou svoboda, autentická samospráva, sebeorganizace, volitelnost a odvolatelnost od zdola nahoru, rovnost všech a absence vůdců, solidarita, vlastní iniciativa a federalismus.

Přestože se o nás šíří různé předsudky a nepravdy, jsme obyčejní lidé, kteří se rozhodli nerezignovat a chtějí vzít svoji budoucnost do vlastních rukou. Možná se potkáváme na ulici, ve frontách na úřadech práce, na pracovišti či ve škole. Tak jako většina lidí jsme chudí pracující, často bez práce nebo studenti, co mají hluboko do kapsy, spojuje nás vzájemná solidarita a touha měnit věci k lepšímu. Nečekáme, že nám pomohou politici či úředníci, moc dobře víme, že na nás kašlou, věříme raději sami sobě a chceme prosazovat své zájmy a potřeby vlastními silami.

Nemámě žádné vůdce, všechna rozhodnutí jsou přijímána všemi členy, případné funkce jsou volitelné a kdykoli odvolatelné zdola. Rozhodování o chodu naší federace probíhá na setkáních či prostřednictvím referend.

Setkání federace se konají pravidelně minimálně jednou měsíčně. Na setkáních federace se řeší každodenní záležitosti a aktivity. Na začátku setkání členové navrhnou body k projednání a určí někoho kdo bude zapisovat. Jednou za 3 měsíce se koná sjezd federace, kterého se účastní pokud to situace dovolí všichni členové federace. Průběh a výsledky setkání či sjezdu jsou zaznamenány v zápisu, ten je posléze rozesílán všem členům. Rozesílání zápisů má na starost schůzi určená osoba, zpravidla ten člen, který byl určen zapisovatelem.

V případě potřeby je možné vyhlásit referendum, které může rozhodnout o dané věci mezi konáními setkání či sjezdu dle naléhavosti. Zajištění průběhu referenda má na starost zvolený: koordinátor referenda. Ten zajistí rozeslání otázky všem členům, zpracuje výsledky a informuje o výsledku referenda zpětně všechny členy.

Na období mezi setkáními si členové federace volí koordinátora federace, funkce rotuje mezi všemi členy. Úkolem koordinátora federace je zajistit konání nadcházejícího setkání, funguje jako komunikační prostředník a dohlíží na koordinaci aktivit, na kterých se federace domluvila.

Naše aktivity si hradíme sami z našich členských příspěvků, případně ze skromných výtěžků z benefičních akcí. Členské příspěvky se platí měsíčně, jejich výši jsme si stanovili na 100 Kč. Člen ve finanční tísni může být na požádání osvobozen od placení příspěvků nebo uhradit nižší částku, kterou si může dovolit. Fond zpravuje na setkání zvolený pokladník federace, na každém setkání a prostřednictvím zápisů informuje o stavu pokladny, výdajích a příjmech. Má na starost vybírání členských příspěvků, které probíhá na setkáních.

Členem SAF se může stát, každý kdo přijme anarchistické principy za své. Pokud už nechceš zůstávat sám a chceš se přidat mezi nás, není na tom nic složitého. Prvním krokem je nám napsat na e-mail safed@riseup.net. Domluvíme si schůzku, abychom se vzájemně poznali. Nový člen je pak přijat do federace na setkání, hlasováním přítomných členů. Kromě řádného členství, existuje ještě status sympatizanta – podporovatele federace.