Ohlédnutí za první Anarchistickou konferencí: „Anarchismus žije, boj pokračuje!“

photo_2016-12-21_08-51-34Kdo sleduje dění v anarchistickém hnutí, jistě mu neunikla informace o chystané I.Anarchistické konferenci, kterou svolala Severočeská anarchistická federace (SAF) na sever Čech. Naší snahou bylo navázat na jejich tradici ze starých dob anarchistického hnutí, poslední podobná událost proběhla před 110 lety coby III. (vše) anarchistický sjezd o vánocích roku 1906.

Avizovaná jednodenní konference anarchistů a anarchistek se sešla v sobotu 17.prosince 2017 v Mostu, sjeli se na ní lidé z Prahy, severních, západních a středních Čech, Moravy a Slezska. Přítomní byli zástupci několika anarchistických organizací pořadatelské Severočeské anarchistické federace (SAF), dále pak Anarchistické federace (AF), Ostravské anarchistické federace (OAF), Kolektivně proti Kapitálu (KPK), Prázdné trůny a Voice of anarchopacifism (VAP).

Účastnící a účastnice se začali sjíždět mezi 9 a 10 hodinou ranní, s menším zpožděním byla konference zahájena v 11.hodin členem SAF, který krátce pozdravil přítomné, delegát Anarchistické federace přečetl zdravici konferenci jménem celé AF a přistoupilo se k organizačním a technickým záležitostem. Konference si určila zapisovatele a moderátora, zvolený moderátor vysvětlil pravidla diskuse a nonverbální pomůcky při diskusích. Domluvilo se pořadí diskusí a harmonogram přednášek.

Jelikož jedním z cílů konference, bylo vzájemné poznávání se, proběhlo seznamovací kolečko, kde se každý účastník či účastnice krátce představil(a).

První přednáška spojená s diskusním blokem přednesl zástupce SAF na téma „Oživení anarchistického hnutí a jeho sjednocování“. Člen SAF se pokusil nastínit důležitost spolupráce a koordinace aktivit a společného postupu anarchistického hnutí jako celku, s cílem jeho postupného sjednocování, který sice nebude snadný a rychlý proces, ale mělo by se o něj hnutí pokusit, pokud se chce dostat  ze svého marginálního postavení a stát se živoucím a rozvíjejícím se hnutím. Stejně tak apeloval na větší empatii, aby starší anarchističtí aktivisté podávali pomocnou ruku nově příchozím účastníkům a účastnicím hnutí. Stejně tak existující kolektivy byly nápomocné a podporovaly vznik novým anarchistických kolektivů v místech, kde dosud žádné nejsou. Přednesl postoj, že hnutí se může rozvíjet a růst, ale je k tomu potřeba každého anarchistického jednotlivce, každého z nás, na každém záleží, proto je potřebné, abychom mezi svými neorganizovanými kamarády a kamarádkami vyzdvihovali potřebu sdružování se a co nejvíce se o ní zasazovali.


Delegát SAF přišel i s konkretními návrhy jak pomoci hnutí oživit a sjednocovat:

  • V první řadě jak již bylo zmíněno je potřeba iniciovat a být nápomocní se zakládáním nových lokálních anarchistických skupin, aby se postupně vytvořila síť anarchistických kolektivů i tam, kde dosud nejsou a měli bychom větší dosah při svých aktivitách.
  • Za druhé je potřeba rozvinou mezi stávajícími anarchistickými organizacemi užší komunikaci a spolupráci prostřednictvím Fóra anarchistů(tek). Osobní setkávání samozřejmě nelze ničím nahradit, a proto je potřeba se setkávat na společných poradách jakým je Anarchistická konference.
  • Čtvrtým návrhem jak rozvinout efektivnější spolupráci a sbližování mezi jednotlivými anarchistickými uskupeními je vytvoření „koordinační komise“ (pracovní název). Taková koordinační komise by byla složena z delegátů jednotlivých organizací, kteří by na základě svých mandátů řešili společný postup, prohlášení, plánování akcí a kampaní, které by byly následně zpětně schváleny jednotlivými organizacemi. Není to žádná novinka s těmito komisemi přišlo již staré anarchistické hnutí z konce 19 a počátku 20 století.

Člen SAF projevil přání a návrh, pokud bude vůle jednotlivých regionálních anarchistických skupin, aby se sjednotily pod hlavičkou Anarchistické federace, která je naší nejdéle existující skupinou, již od roku 1995 a členkou Internacionály anarchistických federací, tudíž skupinou s tradicí, vytvořenou strukturou a zkušenostmi.

Druhý diskusní blok proběhl na téma „anarchistického 1.máje 2017“, v rámci plodné diskuse zaznělo několik různých postřehů a příspěvků. Konečným závěrem bylo přání účastníků a účastnic konference, aby proběhl tradiční anarchistický 1.máj v Praze i s následnou demonstrací, s tím, že by bylo vhodné, aby v regionech proběhly před prvním májem lokální akce a všichni bychom se sešli na jednom místě a demonstrovali svoji sílu společně! Zástupci Anarchistické federace představili krátce svůj návrh věnovat 1.máje tématu „práce“ a vůli 1.máj uspořádat, ostatní skupiny přislíbily a nabídly svoji pomoc a podporu.

Třetí diskusní blok se věnoval „Protivolební kampani na rok 2017“. V roce 2017 nás čeká hned několik volebních divadel, avšak jedny z nejdůležitějších budou právě volby do poslanecké sněmovny v říjnu. V rámci rozpoutané diskuse byla probírána fáma ohledně bojkotu voleb, kterou se snaží odradit lidi od neúčasti na volbách, a padl návrh, abychom na tento hoax reagovali. Shodně se účastníci a účastnice vyjádřili nad obsahem protivolební kampaně, která má byt zaměřena na bojkot všech politických subjektů bez rozdílů a zároveň jako příležitost propagovat alternativu anarchistické samosprávy. Především organizace AF, VAP a SAF plánují natisknout a šířit tradičně protivolební materiály od letáků, nálepek po plakáty. Domluvili jsme se na vzájemné pomoci s jejich propagací a distribucí. SAF navrhla užší spolupráci třeba prostřednictvím vytvoření „propagační komise“ složené z delegátů jednotlivých skupin a plánuje vyzvat k spolupráci na protivolební kampani ostatní regionální anarchistické skupiny, které projeví zájem na kampani participovat. Delegát VAP otevřel otázku logování materiálů, co rozproudilo debatu o jeho smyslu a o tom, zda nelogované materiály mají vskutku větší dosah mezi veřejností.

Po pásmu diskusních bloků, následovala další z přestávek spojená s jídlem, podávala se čočková polévka. Později pak následoval druhý chod rýže s indickou omáčkou.


První přednášku přednesl zástupce Anarchistické federace na téma „Mediální komunikace a public reletion“. Pokusil se nastínit jak může anarchistické hnutí využívat možností masmédií, i když to má svá úskalí, jak prakticky postupovat a jak třeba svolat tiskovou konferenci. Druhou části bylo jak vytvářet vlastní média, velice inspirativní bylo představení projektu kolektivu Submédia, který má velice dobře zvládnutou anarchistickou public relation, o čem jsme se mohli přesvědčit při shlédnutí jednoho z krátkých filmů „To change everything: An anarchist appeal“. Představeno bylo krátce Nakladatelství AF s apelem na zapojení se do distribuce anarchistických publikací. Poslední téma, které člen AF nakousl byly sociální sítě, především FB, které sice má svá bezpečnostní úskalí, přesto je možné jej využít jako prostor pro propagací anarchistických myšlenek. Zajímavý byl mimo jiné poznatek, že není třeba FB profil zahlcovat nepřeberným počtem příspěvků, ale stačí 2-3, třeba ráno a večer. Nebo třeba, že než událost je účinnější obrázek (plakát). Stejně tak varoval před úskalím vytváření „zájmových bublin“, ve kterých se uzavřeme a nepodaří se nám dostat informace mim okruh lidí s anarchistickým smýšlením.

Druhou přednášku si na konferenci připravil delegát moravského kolektivu Prázdné trůny, který se pokusil představit křesťanský anarchismus, k němuž se kolektiv hlásí. Přednáška byla nadmíru interaktivní a vyvolala čilou a emotivní diskusi na téma víra a církev, což je v ateistickém prostředí anarchistického hnutí přirozené. Účastníci a účastnice se shodli na názoru, že jako anarchisté a anarchistky nevidíme problematickou víru v Boha, že všichni co tu sedí, mají něco v co věří. Ale že jako anarchisté a anarchistky nemůžeme uznávat církev protože církev ztělesňuje autoritářské a mocenské principy, které jako anarchisté a anarchistky nemůžeme přijmout.

Třetí přednáškou byla prezentace volné komunity Voice of anarchopacifism (VAP), kde jejich delegát představil anarchopacifismus a jeho ideje, a zároveň přiblížil zásady neformální organizovanosti, na kterých jejich komunita funguje.

Poslední přednáškou na téma “Devítidenní stávka v IGW Brno a politický význam pracovišť” uzavřel konferenci zástupci organizace Kolektivně proti kapitálu. Členi a členky KPK přiblížili a analyzovali stávku v továrně IGW v Brně, která byla nejdelší stávkou v Česku minimálně od roku 1989, kompletně většinovou, jednotnou od začátku do konce a vítěznou, byť s limity. Shrnuli, co ke stávce vedlo, a zaměřili se na otázku „Proč to šlo právě v IGW, když na ostatních pracovištích se pracující bránit nedokážou?“

Poslední přednáška s diskusí, které vlastně následovali po každé z přednášek, se po 21.hodině oficiálně konání I.Anarchistické konference ukončilo. Neuskutečnil se sice workshop „Počítačová bezpečnost“ v podání AF a „Jak založit lokální anarchistickou skupinu“ od SAF (kterou jsme z časové tísně zrušili), přesto byl program konference nabitý a náročný.


Bylo příjemným zjištěním, že v hnutí je silná potřeba diskutovat, a mnohé diskuse musely být ukončeny předčasně, protože nezbývalo mnoho času. Stejně tak zjištění, že je v hnutí zájem se setkávat na podobných shromážděních a z osobních diskusí s jednotlivými účastníky a účastnicemi, i lidmi kteří nám napsali, že se tentokrát nemohli zúčastnit, přání uskutečnit další anarchistickou konferenci. To nás vede k rozhodnutí uskutečnit druhou anarchistickou konferenci v létě příštího roku (nejspíše červen) a jak je vidět jako několikadenní, nabízí se tak možnost ji zrealizovat v podobě Anarchistického kempu někde v přírodě.