Anarchistické hnutí je poslední rok neoprávněně obviňováno z terorismu! Represivní složky se rozhodly vyrobit teroristy, s jediným cílem zdiskreditovat anarchistické myšlenky v očích těch, kterým nabízelo řešení z jejich mizerných životů, naději, že by se věci mohly změnit k lepšímu a to jejich vlastními činy!
Anarchismus je svojí podstatou proti násilí a snaží se jej svou činností odstranit ze společenských a mezilidských vztahů. Nezastíráme fakt, že v našich dějinách existovalo období propagandy činem, které ozbrojenými ataky útočilo na hlavy států, továrníků a šéfů represivních složek. Ze msty a zoufalství nad bídou, kterou v té době chudí lidé zakoušeli, si dnes jen stěží dokážeme vůbec představit. Anarchisté, kteří tehdy vzali do ruky dynamit nebo revolver, tvořili jen několik jedinců oproti anarchistickému hnutí, ke kterému se hlásili tisíce dělníků, rolníků a řemeslníků. Stejné metody, užívaly všechny politické směry, včetně demokratů! Vzpomeňme jen na zavraždění říšského protektora Heydricha, nacistického kata našich babiček a dědů za II.světové války.
Stejně, jako my dnes, pochopila většina tehdejších anarchistů a anarchistek, že cesta propagandy činem, je proti základním principům anarchismu! Avantgardní chování několika jedinců, jednajících jménem a v zájmu všech, totiž ostře odporuje anarchistickému pojetí kolektivního rozhodování a jednání a patří spíše do agendy marxistických straniček, které si myslí, že lidé jsou hloupí, a proto je musí vést oni! Zatímco my, jakožto anarchisté a anarchistky, jsme přesvědčeni, že jedině lidé sami se musí přičinit o vlastní emancipaci. Nikdo jiný, žádní prostředníci a vůdci!
Nejsme teroristé, odsuzujeme tyto násilné akty, ať už se k nim přihlásí kdokoliv, třeba i údajní anarchisté! Naše cesta k dosažení anarchistické společnosti tkví v něčem zcela jiném! Anarchismu chceme dosáhnout osvětou a vzděláváním, vysvětlováním našich myšlenek, co nejširšímu okruhu lidí. Rozvíjením vzájemné pomoci a solidarity, vytvářením nové kultury, založené na tom, že naše síla je ve vzájemnosti, podpoře a pomoci druhému, když se ocitne v tíživé situaci, v kamarádství a důvěře, v poznávání kolektivního ducha a síly kolektivu, zjištění, že ve více lidech se to lépe táhne!
Budeme citovat článek anarchistů starý více než 100 let z anarchistických novin Omladina v roce 1893: z článku Naše snahy: “Ti, kdož hledají v terorismu hlavní jádro, zajisté se mýlí, že by zásadě spočívající na volnosti (anarchie) vyhovovali. Neboť tam, kde terorismus a autorita počíná, tam humanita a volnost končí.“
Anarchismus pro nás neznamená násilí, ale cestu jak dosáhnout spravedlivějšího uspořádání společnosti.
Severočeská anarchistická federace (SAF)